Albrecht III. Achilles
Albrecht III. Achilles | |
---|---|
Narození | 9. listopadu 1414 Tangermünde |
Úmrtí | 11. března 1486 (ve věku 71 let) Frankfurt nad Mohanem |
Pohřben | Klášter Heilsbronn |
Potomci | Jan Cicero Braniborský, Uršula Braniborská, Alžběta Braniborská, Markéta Braniborská, Fridrich II. Braniborsko-Ansbašský, Amálie Braniborská, Barbora Braniborská, Sibylla Braniborská, Zikmund Braniborský, Dorotea Braniborská, Anastázie Braniborská, Wolfgang Barniborský, Bedřich Barniborský, Anna Braniborská, Albrecht Barniborský, Jiří Barniborský, Magdalena Braniborská a Albrecht von Hohenzollern |
Otec | Fridrich I. Braniborský |
Matka | Alžběta Bavorská |
Podpis | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Albrecht III. Achilles (9. listopadu 1414, Tangermünde – 11. března 1486, Frankfurt nad Mohanem) byl braniborský kurfiřt, markrabě braniborsko-ansbašský a braniborsko-kulmbašský, krosenský kníže a slezský zemský hejtman pocházející z rodu Hohenzollernů.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se jako třetí syn Fridricha I. Braniborského. Původně papežský stoupenec přešel na stranu českého krále Albrechta II. Habsburského. Za své věrné služby byl v roce 1439 jmenován vrchním slezským hejtmanem.[1] Aby potvrdil své postavení v této zemi, provdal své dcery Uršulu za minsterberského knížete Jindřicha I. Staršího (syna českého krále Jiřího z Poděbrad) a Barboru, hlohovskou kněžnu, poprvé za Jindřicha XI. Hlohovského a poté za Vladislava Jagellonského. Po smrti krále Albrechta II. mu plzeňský landfrýd nabídl českou korunu, Albrecht ji ale odmítl.[2]
Po smrti hlohovského knížete Jindřicha XI. roku 1476 se rozpoutal boj o osiřelé Hlohovsko, do kterého se zapojil i Albrecht. Proti jeho nárokům se postavil zaháňský kníže Jan II. Šílený, podporovaný Matyášem Korvínem. V nastalé dlouhotrvající válce získal převahu slezský kníže a mírem z Kamence z roku 1482 připadlo Janovi Hlohovsko. Barbora si ponechala pouze Krosensko s tím, že po její smrti připadne Braniborsku, což se také stalo.[3]
Manželství a potomci
[editovat | editovat zdroj]První manželkou Albrechta III. Achilla byla Markéta Bádenská (1431–1457), dcera Jakuba I. Bádenského. Z manželství vzešlo pět potomků:
- 1. Wolfgang (*/† 13. 4. 1450 Berlín)[4]
- 2. Uršula (25. 9. 1450 Berlín – 25. 11. 1508 Vratislav)[5]
- ⚭ 1467 Jindřich I. starší z Minsterberka (15. 5. 1448 Poděbrady — 24. 6. 1498 Kladsko), kníže minsterberský a olešnický a hrabě kladský od roku 1472 až do své smrti[6]
- 3. Alžběta (29. 11. 1451 Ansbach – 28. 3. 1524 Nürtingen)[7]
- ⚭ 1467 Eberhard II. Württemberský (1. 2. 1447 Waiblingen – 17. 2. 1504 Lindenfels), hrabě württembersko-stuttgartský v letech 1480–1496 a vévoda württemberský 1496–1498[8]
- 4. Markéta (18. 4. 1453 Berlín – 27. 4. 1509 Hof), abatyše kláštera klarisek v Hofu v letech 1476–1490[9]
- 5. Jan Cicero Braniborský (2. 8. 1455 Ansbach – 9. 1. 1499 Arneburg), braniborský kurfiřt od roku 1486 až do své smrti[10]
- ⚭ 1476 Markéta Saská (1449 –13. 7. 1501 Špandava)[11]
V roce 1458, záhy po smrti první manželky, se Albrecht Achilles oženil podruhé, a to s Annou Saskou, dcerou saského kurfiřta Fridricha II. Z manželství vzešlo třináct potomků:
- 1. Fridrich I. (8. 5. 1460 Ansbach – 4. 4. 1536 tamtéž), markrabě braniborsko-ansbašský od roku 1486 až do své smrti a markrabě braniborsko-kulmbašský v letech 1495–1515[12]
- ⚭ 1479 Žofie Jagellonská (4. 5. 1464 Krakov – 5. 10. 1512 Ansbach)[13]
- 2. Amálie (1. 10. 1461 Kulmbach – 3. 9. 1481 Baden-Baden)[14]
- ⚭ 1478 Kašpar Falcko-Zweibrückenský (11. 7. 1459 Zweibrücken – 1527)
- I. ⚭ 1472 Jindřich XI. Hlohovský (1430/35 – 22. 2. 1476), hlohovský a krosenský kníže od roku 1467 až do své smrti[17]
- II. ⚭ 1476 Vladislav II. Jagellonský (1. 3. 1456 Krakov – 13. 3. 1516 Budín), král český od roku 1471 až do své smrti a uherský a chorvatský od roku 1490, sňatek papežem v roce 1500 anulován[18]
- ⚭ 1481 Vilém IV. z Jülichu (9. 1. 1455 Düren – 6. 9. 1511 Düsseldorf), vévoda z Bergu a Jülichu od roku 1475 až do své smrti[21]
- 7. Zikmund (27. 9. 1468 Ansbach – 26. 2. 1495 tamtéž), markrabě braniborsko-kulmbašský od roku 1486 až do své smrti, svobodný a bezdětný[22]
- 8. Albrecht (*/† 1470)
- 9. Dorotea (12. 12. 1471 Berlín – 13. 2. 1520 Bamberk), abatyše v Bamberku[23]
- 10. Jiří (30. 12. 1472 Berlín – 5. 12. 1476 Cadolzburg)[24]
- 11. Alžběta (8. 4. 1474 – 25. 4. 1507)[25]
- ⚭ 1491 hrabě Hermann VIII. von Henneberg-Aschach (1470–1535)
- ⚭ 1500 hrabě Vilém VII. von Henneberg-Schleusingen (29. 1. 1478 – 24. 1. 1559)[28]
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Fridrich IV. Norimberský | ||||||||||||
Jan II. Norimberský | ||||||||||||
Markéta z Görzu | ||||||||||||
Fridrich V. Norimberský | ||||||||||||
Bertold VII. Hennebersko-Schleusingenský | ||||||||||||
Alžběta Henneberská | ||||||||||||
Adéla Hesenská | ||||||||||||
Fridrich I. Braniborský | ||||||||||||
Fridrich I. Míšeňský | ||||||||||||
Fridrich II. Míšeňský | ||||||||||||
Alžběta z Lobdeburgu | ||||||||||||
Alžběta Míšeňská | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Matylda Bavorská | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
'Albrecht III. Achilles' | ||||||||||||
Ludvík IV. Bavor | ||||||||||||
Štěpán II. Bavorský | ||||||||||||
Beatrix Svídnicko-Javorská | ||||||||||||
Fridrich Bavorský | ||||||||||||
Fridrich II. Sicilský | ||||||||||||
Alžběta Sicilská | ||||||||||||
Eleonora z Anjou | ||||||||||||
Alžběta Bavorská | ||||||||||||
Stefano Visconti | ||||||||||||
Bernabo Visconti | ||||||||||||
Valentina Dorio | ||||||||||||
Maddalena Visconti | ||||||||||||
Mastino II. della Scala | ||||||||||||
Beatrice Regina della Scala | ||||||||||||
Taddea da Carrara | ||||||||||||
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 208.
- ↑ JIRÁSEK, Zdeněk, a kol. Slezsko v dějinách českého státu I. Od pravěku do roku 1490. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012. 708 s. ISBN 978-80-7422-168-2. S. 374.
- ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 419.
- ↑ Wolfgang von Brandenburg-Ansbach, Markgraf. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ kněžna Uršula Braniborská. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Kníže Jindřich I z Starší z Poděbrad a Minsterberka, Kníže. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Elisabeth von Brandenburg, Herzogin zu Württemberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Duke Eberhard II. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Margareth von Brandenburg-Ansbach, Markgräfin, Äbtissin von Hof. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Kurfürst Johann I Cicero von Brandenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Princess Margarethe Kurfürstin von Sachsen, Electress of Brandenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Frederick II (V) "the Elder" of Brandenburg, Margrave of Brandenburg-Ansbach and Brandenburg-Kulmbach. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Sophia Jagiellon of Poland, Princess, Markgravine of Brandenburg-Ansbach-Bayreuth. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Amalie von Brandenburg, Pfalzgräfin und Herzogin von Zweibrücken. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Anna von Brandenburg, Prinzessin. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Barbara of Brandenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Herzog Heinrich XI. von Glogau. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Vladislav Jagellonský, král. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Albrecht von Brandenburg-Ansbach, Markgraf. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Sibylle von Brandenburg, Herzogin zu Jülich-Berg, Gräfin zu Ravensberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Wilhelm IV, Duke of Jülich-Berg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Siegmund von Brandenburg-Kulmbach, Markgraf. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Dorothea Brandenburg, Markgräfin, Äbtissin in Bamberg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Georg von Brandenburg-Ansbach, Markgraf. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Elisabeth Margravine Of Brandenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Magdalene Margravine Of Brandenburg. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Anastasie of Brandenburg, Margravine, Countess of Henneberg-Schleusingen. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ Wilhelm IV von Henneberg-Schleusingen, Count. geni_family_tree [online]. [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam prací o Albrechtu III. Achillovi v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
- Encyklopedické heslo Albrecht v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
- Albrecht ve Vlastenském slovníku historickém ve Wikizdrojích
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Albrecht III. Achilles na Wikimedia Commons
- http://thepeerage.com/p10880.htm#i108795
Předchůdce: Fridrich II. Braniborský |
Kurfiřt braniborský 1471–1486 |
Nástupce: Jan Cicero Braniborský |
Předchůdce: Fridrich I. Braniborský |
Markrabě braniborsko-ansbašský 1440–1486 |
Nástupce: Fridrich I. Braniborsko-Ansbašský |
Předchůdce: Jan Braniborsko-Kulmbašský |
Markrabě braniborsko-kulmbašský 1457–1486 |
Nástupce: Zikmund Braniborsko-Kulmbašský |